Znečišťování vod

Znečištěním vod je každá změna chemických, fyzikálních a biologických vlastností ve srovnání s jejich přírodním stavem. Podle Rámcové směrnice č. 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, se znečišťováním rozumí přímé či nepřímé zavádění látek nebo tepla do ovzduší, vody či půdy, které může škodit lidskému zdraví nebo kvalitě vodních ekosystémů nebo suchozemských ekosystémů přímo na nich závislých, má za následek poškození hmotného majetku nebo zhoršuje či narušuje hodnoty životního prostředí a další legitimní způsoby jeho užívání. Dle této směrnice je znečišťující látka jakákoli látka schopná způsobit znečištění

Znečištění vody se projevuje především změnami fyzikálních a chemických vlastností, vzhledem, nánosy (autor Oppeltová) , poškozením biocenózy, chemickým a bakteriálním znečištěním. Nejnápadnější projev znečištění je úhyn ryb. Škodlivé látky mohou působit toxicky, ovlivňovat kyslíkovou bilanci nebo poškozovat organoleptické vlastnosti (teplota, barva, zákal, pach, chuť).

Voda se vyskytuje v přírodě v různém stupni znečištění. Nejrůznější látky se mohou dostat do vody v rámci přirozeného koloběhu vody (přírodní znečištění), dále může být způsobeno člověkem (antropogenní znečištění) nebo jejich kombinací.

Toky na našem území jsou recipientem (autor Oppeltová) splaškových, městských a průmyslových odpadních vod. Do povrchových i podzemních vod se také často dostává znečištění ze zemědělských pozemků (především průmyslová a statková hnojiva (autor Oppeltová), organické látky, silážní šťávy, přípravky na ochranu rostlin, atd.) a průsaky ze skládek. Na druhou stranu jsou zdrojem užitkové a pitné vody, taktéž slouží pro rekreaci, chov ryb, závlahu a chov zvířat atd. Z tohoto důvodu je nutné dbát o minimalizaci vypouštěného znečištění a o čistotu vody v tocích.

Další fotografie k problematice znečišťování vod jsou umístěné ve Fotogalerii.